Tomáš Hanák a svět hodinek

Nabízíme vám ochutnávku toho nejzajímavějšího z rozhovoru s Tomášem Hanákem, který je tváří našeho internetového obchodu. Dozvíte se například, podle čeho si vybírá hodinky, kdo je podle něj největším zlodějem času a kdy naposledy měl chuť zastavit čas.


Je nějaký typ hodinek, který preferujete?
Jsem už trochu starší ročník, takže mám rád analogové, s jednoduchým, nenápadným  designem, nerad na sebe upozorňuji.  A líbí se mi jemný zvuk tikání, možná proto, že děda nám občas "dopřál" poslechnout si jeho kapesní "roskopfky", získané za I. světové války kdesi v Dalmácii výměnou za jídlo.

Máte oblíbenou značku hodinek?
Ani ne. Ale každopádně bych raději volil značku SEIKO, než čínské "aSEIKOn" z tržnice.

Jsou pro Vás hodinky v dnešní době potřebné, když spousta lidí zjišťuje čas na mobilním telefonu?
Jsou, kvůli pocitu. Mobilu nerozumím, nevím přesně, co je uvnitř, někdo mě může sledovat. Hodinový strojek je v zásadě stejný už stovky let. Navíc nemusím tahat v kapse nabíječku.

Jsou pro Vás hodinky pouhým prostředkem, jak zjistit čas nebo je považujete za součást své osobnosti?
Smět se kdykoli podívat na zápěstí na potřebnou a navíc hezkou věcičku je radost. A hodinky mohou být určitě i vizitkou člověka.

Kolikatery hodinky vlastníte?
Čtvery. Některé mi "spadly do klína" samy, třeba za vítězství v neuvěřitelné soutěži o nejsilnější charisma nebo jako odměnu za vydařené moderování. Dvoje ale regulérně přivezl na saních Ježíšek.

Kdy naposledy jste si pořídil (nebo dostal) nové hodinky?
Ani nevím. Ale před dvěma lety jsem si na samotářský vandr po Turecku nechal opravit prastaré Primky, které se mnou projely už kus světa a přišlo mi nefér nechat je doma.

Kdybyste si dnes vybíral nové hodinky, jaké byste měl na ně požadavky?
Prakticko-romantické. Aby mi byly společníkem, na kterého je spolehnutí, na kterého je příjemné se občas podívat, jehož ciferník v noci tajuplně září a vyzývá hvězdy na souboj.

Kdo, nebo co je pro Vás největším zlodějem času?

Dřív to byla televize, teď internet. Chudinky knihy...

Kdy naposledy jste měl chuť zastavit čas?

Právě na vandru v Turecku. Byl jsem sám v korytu řeky, daleko od civilizace, od signálu. Čas přestal existovat. Bylo to krásné, ale samozřejmě krátké.